Bývalý prezident Donald Trump rekordně vyhrál republikánské primárky v Iowě s náskokem 30 bodů před dvěma hlavními soupeři. V předvolebních průzkumech pro celé Spojené státy udržuje mírný náskok i před stávajícím prezidentem Joe Bidenem.

Ještě před osmi lety byl Donald Trump v Iowě druhý, ale letos je to úplně jiný kandidát, který pošlapal všechny rekordy. Získal 51 procent hlasů, což mu dává nadpoloviční většinu v delegaci státu na červencovou republikánskou nominační konferenci pro kandidáta do finále listopadových voleb prezidenta USA. A jeho vítězství bylo tak jednoznačné, že jej agentura AP, která tradičně ohlašuje výsledky hlasování, označila za vítěze už 31 minut po zahájení volebních shromáždění (caucus) ve státě Iowa, který letos otevírá ostrou volební sezónu.

Na republikánskou konferenci 15. července v Milwaukee ve státě Wisconsin vyšle Republikánská strana ze státu Iowa 20 delegátů pro Trumpa, 8 delegátů pro floridského guvernéra Rona DeSantise a 7 delegátů pro bývalou zástupkyni USA v OSN Nikki Haleyovou. Do dalších bojů tak zůstávají za Trumpem dva vyzyvatelé, a to je pro bývalého prezidenta výhodné, protože mu žádný nemůže příliš konkurovat, když se musí dělit o zbytek hlasů.

Výsledky z Iowy ukazují, že Trump získal 51 procent hlasů a jeho odstup od druhého DeSantise s 20,2 procenta je drtivý. Z pohledu boje o druhé místo je to však dramatičtější. Haleyová zaostala za floridským guvernérem jen o dva body a v příštích primárkách za týden v New Hampshire ho nejspíš výrazně porazí. Průměr volebních průzkumů pro New Hampshire dává Trumpovi 43,5 procenta republikánských preferencí, Haleyové 29,3 procenta a DeSantisovi jen 6,5 procenta. K tomu se však nějak rozdělí ještě 11,3 procenta preferencí po Chrisi Christie, který mezitím z boje odstoupil.

Demokraté začínají s primárkami až v New Hampshire a těšili se, že po Iowě se republikánský tábor proklestí a proti Trumpovi zůstane už jen jeden vyzyvatel. V takovém souboji se mohou poměry snáze změnit, zvláště s ohledem na stohy soudních problémů, které musí Trump souběžně řešit. To první jim tedy nevyšlo, a zdá se, že v jejich prospěch nefungují ani ty soudy, protože jsou republikánskými voliči vnímány jako politické zneužití státní moci a sunou tak Trumpovy preference spíše nahoru.

Je tu však navíc ještě jeden nepředpokládaný důsledek laviny procesů, která se valí na Trumpa. Brání mu v přímé účasti v kampani, kde ho často nahrazuje jen papírový panák po boku některého z republikánských aktivistů, který ho na podobných akcích zastupuje. Papírový panák nemluví, a tak nemůže nic zkazit. A když už Trump někam osobně přijede, je obklopen takovou atmosférou, že se na detaily nekouká.

Je pozoruhodné, jak Trump dokázal politicky vstát z mrtvých. Když 6. ledna 2021 rozhořčení voliči obsadili Kapitol, protože měli vítězství Joe Bidena za zmanipulované, začala se od republikánského prezidenta, který tento názor šířil, odtahovat i stranická špička. Dlouho s tím nevydržela. Jak poukazuje list Politico, Trump už získal podporu většiny republikánů v Kongresu včetně prakticky celého vedení GOP, jak se Republikánské straně tradičně říká. Získal taky nejvíce peněz, přestože čelí 91 obviněním z trestných činů.

Je pevně zakotven v establishmentu. Jak řekl Scott Jennings, jeden z předních operativců Republikánské strany: „Byl nominován dvakrát a je na cestě ke třetí nominaci. V určitém okamžiku už nejste outsiderem."

Hodně z nich se těší na odvetu, jak za pronásledování občanů nespokojených s průběhem voleb 2020, tak s vláčením prezidenta Trumpa kvůli smyšlené „ruské stopě“. Těší se, že jejich rázný hrdina rozmetá tu „washingtonskou bažinu“. Další vidí perspektivu silného amerického prezidenta ve světě (což od Demokratů o Trumpovi neuslyšíte). Jeho jednoduchá tvrzení jsou vnímána jako schopnost řešit složité problémy autoritou, silou. Na druhou stranu však Trump slibuje, že válku na Ukrajině (a nejspíš i v Gaze) ukončí za 24 hodin. NATO by zrušil, dávno se přežilo a Evropané málo platí. Z toho se dá těžko vyčíst něco jiného, že Trump je vhodnou volbou jak pro hegemonisty, tak pro pacifisty. Až čas rozhodne, který z těchto táborů od něj nakonec uteče.

Přicházejí zprávy, že Trump už se na prezidentskou funkci chystá a potají připravuje daňovou reformu. Podle volebního týmu Donalda Trumpa by bývalý prezident v případě svého návratu do Bílého domu upřednostnil snížení daní pro pracující rodiny a malé podniky. Avšak podle dvou lidí, kteří s Trumpem v posledních měsících hovořili, Trump řekl v soukromí svým spojencům, že má velký zájem na opětovném snížení sazeb korporátních daní, informuje Washington Post.

Daně a federální rozpočet budou velké téma volební sezóny, protože zrovna teď má vláda peníze jen do pátku. Mezi špičkami obou stran v Kongresu sice vznikla dohoda, že plechovku znovu odkopnou o kousek dál a přijmou „překlenovací“ (stop–gap) rozpočet na dalších pár měsíců. Jenže mluvčí republikánského klubu ve funkci předsedy sněmovny Mike Johnson při svém zvolení do této funkce sliboval, že žádný další překlenovák už podporovat nebude. Bude požadovat trvalý rozpočet s jasnou tendencí snižování výdajů o jedno procento ročně. A přednost mají domácí problémy, ne Ukrajina.

Trump to tedy možná má jisté, ale pod speakerem Johnsonem se třese židle. Stačí, aby se ho znovu pokusilo svrhnout pár republikánských poslanců (při většině o 8 hlasů je pět ztracených moc) a bezvládná sněmovna znovu nemůže nic dělat. Samozřejmě, kdyby se spojili zbylí Republikáni s pár Demokraty, jsou z toho venku. Ale to neudělají. Republikáni mají jasnou podmínku, že rozpočet vyčlení dost peněz na důraznou ochranu jižní hranice, zatímco Demokraté odmítají tvrdost proti imigrantům. A protože jsou volby na krku, s tímhle si nikdo zahrávat nebude.